Stres stojí v pozadí mnoha nemocí, ať už s fyzickým či psychickým dopadem na člověka. Jak je tomu se stresem během těhotenství si prozradíme v dnešním článku. Příčin stresu může být celá řada: starost o nemocnou osobu v rodině, úmrtí, nervy v zaměstnání, partnerské neshody, špatná finanční situace, problémy s bydlením, rozchod s partnerem, dokončování studií a mnoho dalších důvodů.
Krátkodobý stres potká tu a tam patrně každého z nás, ovšem dlouhodobé setrvávání ve stresujících situacích má dle výzkumů neblahý dopad na motorický vývoj dítěte od narození až do dospívání. Významnou roli zde sehrává i doba těhotenství. Pokud je žena vystavená vysokému vypětí (stresu) již během prvního trimestru, může to mít za následek předčasný porod či zkrácení těhotenství na dobu 38 týdnů. Stres prožívaný ve druhém nebo třetím trimestru není už pro dítě tak nebezpečný, protože placenta těhotné ženy uvolňuje hormony, jež zvyšují odolnost vůči stresu.
Není stres jako stres
Ovšem není stres jako stres a rovněž každý člověk jej zvládá jinak. Zatímco někdo je školený na zvládání stresových situací, jiný se hroutí kvůli maličkostem. Navíc těhotná žena pod vlivem hormonů prožívá některé situace úplně jinak. Zatímco dříve by nad některými věcmi mávla rukou, v těhotenství nemá daleko k pláči. Proto nelze za stresující situace s dopadem na dítě považovat okamžiky, které jsou náhodné a chvilkové. Ovšem dlouhodobé rýpání se v problémech může vést k nedostatku kvalitního spánku, bolesti hlavy, třesu rukou, ztráty chuti k jídlu či naopak přejídání, vysokému krevnímu tlaku a jiným srdečním potížím, až hrozbě předčasného porodu.
Negativní dopady vysokého stresu na dítě
Dopady vysokého a dlouhodobějšího stresu se podepíši i na dítěti: může mít nízkou porodní váhu, sníženou inteligenci, chronické onemocnění plic, opožděný vývoj, poruchy učení a soustředění, vznik srdečních chorob a vysokého tlaku či cukrovku. Stres je pro nenarozené dítě nebezpečný, protože zatímco matka se po čase „oklepe“ na dítěti stres zanechá trvalé stopy, které se projeví třeba až během jeho života. Takové dítě bývá po porodu úzkostlivé, plačtivé a nervózní, časem se to srovná, ale následky si tak či tak ponese celý svůj život.
Pozitivní vliv mírného stresu
Krátkodobý stres může mít však na dítě i pozitivní účinek, ale musí se jednat o mírný stres. Ocitne-li se těhotná žena v menším stresu, tělo ihned vyloučí stresový hormon, který později pomáhá děťátku k rychlejšímu vývoji. Rozhodně by se měla každá nastávající maminka snažit se vyhýbat vysokému stresu tím, že se naučí relaxačnímu dýchání, myslet na sebe a dítě, přijmout zodpovědnost za sebe a dítě, udržovat se v dobré fyzické kondici – cvičení, strava, spánek, zaměstnávat mysl pozitivními věcmi. Občas nám život vhodí pod nohy překážky. Prožívat smutek a řešit nastalé problémy je jedna věc, ale dlouhodobě se nimrat v problémech, které nelze ovlivnit je věc druhá.
