Určitě máte ve svém okolí nějaké nešťastné rodiče, jejichž dítko nechce jíst nebo naopak jí pouze málo potravin a odmítá zkoušet nové chutě. Možná řešíte tenhle problém vy sami. Co s tím? Vybavit se lžičkou, slušnou dávkou trpělivosti a dostat jídlo do dítěte stůj co stůj? Jde to i jinak. Metoda zavádění příkrmů, kterou vám chci představit, se jmenuje BLW (Baby Led Weaning). Je to způsob seznamování dítěte s jídlem tak, aby si k němu vytvořilo kladný vztah a stravování ho bavilo. Metoda je použitelná samostatně hned od začátku přikrmování, můžete ji ale volně kombinovat s mixovanou stravou a dá se využít dokonce i pro starší děti, které mají problémy s jídlem dlouhodobě. Použijte ji jednoduše tak, aby vám i vašemu dítku přinesla užitek.
Cesta ke zdravému jídelníčku celé rodiny
Tak jako se každé dítě naučí v jiném věku chodit nebo mluvit, je i jeho potřeba začít s pevnou stravou velmi individuální. Některé děti se sápou rodičům do talíře už v pěti měsících, jiné si třeba až do osmi měsíců pochutnávají výhradně na mléku. Zdravý vztah k jídlu se u dětí tvoří přes pohodu při stolování. Ta se ale nejspíš nekoná, pokud vyhladovělá maminka nejprve nakrmí děťátko stranou od ostatních členů rodiny a potom si sedne ke studené polévce.
Jak tedy jinak? Ideální je přizvat děťátko k našemu stolu, posadit si ho na klín a nechat ho ochutnávat přímo z našeho talíře. Takový způsob stravování vyžaduje, aby na talíři, ze kterého si dítě bere, byly vhodné potraviny. Máme tedy ideální příležitost k ozdravení jídelníčku celé rodiny. Pokud vám takové stolování připadá nepohodlné, není nic jednoduššího než děťátko umístit ke stolu samostatně.
Většina dětí, které se učí papat, ještě nesedí, proto je rodiče na krmení umisťují do lehátek nebo autosedačky. Je nutné říci, že takové usazení děťátka bychom měli provádět opravdu jen po dobu papání, protože tato poloha není optimální pro vývoj dětské páteře. Navíc při ní častěji dochází k zaskočení potravy, protože jíst v pololehu prostě není přirozené. Pokud si miminko posazujeme na klín, měli bychom zvolit polohu tzv. klubíčka, nikoliv klasický aktivní sed, který nesedícím dětem taky škodí. U BLW se dá využít i možnosti položit miminko na bříško a nechat ho objevovat jídlo třeba na dece. Je to takový piknik pro kojence.
Jak tedy s BLW začít?
Zprvu můžeme děťátku nabízet různé druhy zeleniny i ovoce nakrájené na špalíčky, které se dají pohodlně chytit do ručky. Jak zeleninu, tak i ovoce můžeme povařit nebo napařit, ale je fajn nechat ho tyto potraviny ochutnat i v syrovém stavu. Půlroční dítě samozřejmě není schopné zchroupat syrovou mrkev, ale o to nejde. Dítě se s mrkví zatím jen seznamuje. Časem mu můžeme nabídnout syrový kousek spolu s napařeným, aby samo prozkoumalo, jak se liší.
Pamatujete jak nám naši rodiče říkali, že s jídlem se nehraje? Zapomeňte na to! Aby dítě jedlo rádo a s chutí, musí ho stolování bavit. Tím nemyslím, že necháte vašeho malého strávníka házet špagetami po kuchyni. Zkuste mu dát jen víc prostoru pro objevování a zkoušení. Třeba napařené bramborové kousky si může děťátko samo namáčet do omáčky. Nebo mu dejte do ruky celé kuřecí stehýnko a sledujte, jak s ním zápasí. Výhodou BLW je, že nemusíme pro dítě speciálně vyvařovat. Zeleninu, kterou připravujeme pro ostatní členy rodiny prostě jen dochutíme až potom, co miminku dáme stranou jeho porci.
A co když mu zaskočí? Hodně rodičů má obavy z toho, že se jim při takovém způsobu krmení bude dítě dusit. Pravdou je, že dávivý reflex je přirozený a ve skutečnosti je to pouze důkaz toho, že trávení děťátka funguje jak má. Když mojí dcerce zaskočilo, zkusila jsem zůstat v klidu a počkat třeba pět vteřin, zda si s tím neporadí sama. Poradila si vždycky a nikdy jsem ji nemusela otáčet vzhůru nohama nebo ji plácat do zad. Samozřejmostí u BLW však je, že dítě nenecháváme s jídlem nikdy o samotě.
Dát dětem v jídle dostatek vlastního prostoru je prostě klíč ke spokojenému bříšku.
