Je mi 32 let a mám dvě úžasné děti, Kačenku 5let, Honzíka 2 roky a jednu malou fazolku na cestě která se narodí v Lednu.
Jsem hrdá jak na své děti, tak na mého milovaného manžela, který Nás teď momentálně živí a zajišťuje chod celé rodiny, taky je to velký sportovec se srdíčkem na pravém místě a doufám, že se děti jednou vydají jeho směrem a budu mít doma velké judisty Snažím se své děti vychovávat v lásce a aby měli oporu jeden k druhému, vím že nejsem dokonalá a dělám chyby,ale snažím se jako každá maminka být tou nejlepší jakou mé děti mají….
Před mateřskou dovolenou jsem hodně podnikala a práce mě bavila jsem ráda mezi lidma a naprosto nesnáším nudu.Jsem hodně přímá a většinou řeknu každému co si myslím i když vím že to občas zabolí.Doma mám ráda čistotu a pořádek jsem šťastná , když jedeme s rodinkou na výlet a jsme pospolu.V mladí jsem přišla o oba rodiče a svého nejmladšího brášku, proto teď chci velkou rodinu a jsem schopná pro ní udělat asi všechno.Manžel mě žádal třikrát o ruku než jsem řekla ano, ale díky tomu se mě už nezbaví, protože svatební slib pro mě znamená na celý život, ruku v ruce a v dobrém i zlém nebudu se hroutit při každém zaškobrtnutí a házet rozvodové papíry na stůl
Jinak mám hotelovou školu na kterou jsem začala chodit díky taťkovi když mi ve 13 zemřela maminka s bráškou a vlastně mě k tomu donutil osud abych se postarala o svého taťku a mého nevidomého bráchu o kterého se vlastně starám do dnes, protože mu nikdo jiný nezbyl a já bych ani neměla to srdce ho dát někam do ústavu,takže ty děti budu mít vlastně 4 a když budu počítat, že manžílek se občas taky chová jak naprosté batolátko, tak těch dětí bude pět.
Kdyby mě osud nehnal za cestou rodiny asi bych závodně plavala a byla bych teď úplně v jiných vodách a mezi jinými lidičkami…….