Doba, kdy bylo umělé oplodnění poměrně okrajovou záležitostí párů, které se za početí in vitro téměř styděly, je naštěstí pryč. Podle lékařů paradoxně panuje zcela opačná situace a lidé míří do center asistované reprodukce zbytečně brzy. Andrologové uvádí, že většina populace může problém s plodností vyřešit a zákrok vůbec nepodstupovat.
V posledních letech výrazně vzrostl zájem o dárcovství spermií. K nejčastějším příčinám mužské neplodnosti patří infekční onemocnění, nedostatečná produkce hormonu či varikokéla – nemoc podobná hemoroidům či křečovým žilám, jež spočívá v městnání krve v cévách zásobujících varlata.
Ani varikokéla však nemusí být důvodem pro IVF. Mužova plodnost se může vrátit do normálu díky operaci. Zákrok spočívá v identifikaci a přerušení rozšířených žil vedoucích k varleti, a to při krátké anestézii pod mikroskopickou kontrolou. V případě, že lékař diagnostikuje varikokélu a pacient se rozhodne podstoupit operaci, může dojít ke zlepšení již po třech měsících.
Naprostá většina mužů zaklepe na dveře specialisty až po neúspěšném prvním cyklu asistované reprodukce. Do ordinace androloga by přitom měly jejich kroky vést ještě před návštěvou kliniky IVF. U naprosté většiny pacientů lékaři dokáží rozklíčovat příčinu neplodnosti a navrhnout efektivní léčbu.
Problém si uvědomují i na nejvyšších postech rezortu ministerstva zdravotnictví. Náměstek ministra Roman Prymula upozornil na fakt, že mnohá centra nemají smlouvu na andrologické vyšetření. Pojišťovny ročně stojí zbytečná umělá oplodnění až půl miliardy korun. Možným řešením by byla změna pravidel takovým způsobem, aby byla léčba mužské neplodnosti prioritou.
Podobná situace panuje také kolem neplodnosti ženské populace. Z pohledu medicíny je žena považována za neplodnou, když neotěhotní do jednoho roku od počátku snažení. Dárcovství vajíček či jiné metody by v mnoha případech nebyly nezbytné, pokud by pár navštívil odborníka dříve než centrum asistované reprodukce.